ZEMĚ
PŮVODU: Uruguay
DATUM
PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO
PLATNÉHO STANDARDU:
03.11.2014
POUŽITÍ:
Výborný pes pro pasení stád,
k lovu velké zvěře a hlídač.
KLASIFIKACE
FCI:
Skupina 2 Pinčové a knírači,
molossoidní plemena, švýcarští
salašničtí psi. Sekce
2.1 Molossové dogovitého
typu. Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÝ
HISTORICKÝ PŘEHLED:
Původ uruguajského cimarróna
je nejistý.
Je známo, že je potomkem psů
přivezených španělskými a
portugalskými dobyvateli. Tito
psi, volně ponechaní sami sobě,
se mezi sebou křížili. Výsledkem
přirozeného výběru bylo to,
že přežili jen
přizpůsobivější, silnější
a chytřejší jedinci. Tak
vznikl cimarrón. Tehdejší
obyvatelé rozpoznali hodnotu těchto
psů, domestikovali je a
postupně je začali úspěšně
používat jako strážce svých
pozemků a honácké psy při své
každodenní práci s dobytkem.
DŮLEŽITÉ
PROPORCE:
- kohoutková výška : délka
těla = 10 : 11
- kohoutková výška je
shodná s výškou zádi
- čenich jen mírně kratší
než mozkovna (měřená od
týlního hrbolku ke stopu)
- výška v lokti je stejná
jako vzdálenost od lokte ke
kohoutku
CELKOVÝ
VZHLED: Uruguajský
cimarrón je středně velký pes
dogovitého typu, silný,
kompaktní, s dobrou kostrou, dobře
osvalený a pohyblivý.
POVAHA
/ TEMPERAMENT:
Vyrovnaný, inteligentní a velmi
odvážný.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: Šířka je větší
než délka. Týlní hrbol
málo výrazný.
Stop: Střední.
OBLIČEJOVÁ
ČÁST:
Nosní houba:
Široká, černá nebo
odpovídající barvě srsti.
Čenich: Silný. Středně
široký, mírně kratší než
mozkovna.
Pysky: Horní pysk překrývá
spodní pysk, ale není visící.
Čelisti/Zuby: Čelisti
silné, pevné. Zuby silné, dobře
posazené v čelisti, preferován
je úplný chrup, povoleno je
chybění P1. Nůžkový skus,
tj. horní řezáky těsně
překrývají spodní řezáky a
jsou kolmo uloženy v čelistech.
Líce: Dobře vyvinuté,
ne přehnaně výrazné.
Oči: Středně velké,
mandlového tvaru, se zvídavým
výrazem. Barva oka: jakýkoliv
odstín hnědé; zbarvení v
souladu s barvou srsti; čím
tmavší, tím lepší. Oční
víčka těsně přiléhají k očním
bulvám a jsou úplně
pigmentovaná.
Uši: Středně velké, ne
příliš vysoko ani příliš nízko
nasazené, trojúhelníkové,
klopené, ale ne přiložené k
lícím nebo růžovité. V zemi
původu se tradičně kupírují.
KRK:
Silný, dobře osvalený, ne příliš
dlouhý.
TRUP:
Horní linie: Rovná nebo
za kohoutkem mírně pronesená.
Kohoutek: Dobře vyznačený.
Bedra: Krátká, silná,
mírně klenutá.
Záď: Dobré délky,
široká, od vodorovné linie
skloněná v úhlu 30°.
Hrudník: Hluboký,
dosahující nejméně k loktům.
Široký a dobře vyvinutý.
Hrudní koš dobře klenutý, ale
ne sudovitý. Předhrudí dobře
vyznačené.
OCAS:
Silný, středně vysoko nasazený.
Dosahuje k hleznu. V klidu nesen
nízko, v pohybu horizontálně
nebo lehce vzhůru.
KONČETINY:
HRUDNÍ
KONČETINY: Při pohledu
zepředu rovné a paralelní.
Lopatky: Dobře položené
vzad.
Nadloktí: Stejné
délky jako lopatka.
Lokty: Nevybočené ven
ani nevbočené dovnitř.
Předloktí: Rovná.
Silné kosti.
Nadprstí: Při pohledu ze
strany mírně šikmá.
Přední tlapky:
Oválného tvaru, kompaktní, se
silnými polštářky.
PÁNEVNÍ
KONČETINY: Dobře osvalené
a silné, při pohledu zezadu
rovné a paralelní.
Stehna: Dobře vyvinutá.
Kolena: Dobře zaúhlená.
Nárty: Pevné, středně
dlouhé.
Zadní tlapky: Kočičí
tlapky, silné polštářky.
CHODY
/ POHYB: Lehký, s
dobrým vykročením vpředu a
dobrým posunem vzadu. V pohybu,
při pohledu zpředu i zezadu
jsou končetiny paralelní, při zvýšení
rychlosti se k sobě tlapky
přibližují, až vytvářejí
jedinou řadu stop
(single-tracking).
KŮŽE:
Silná a pružná.
OSRSTĚNÍ:
Srst: Krátká,
hladká, přiléhající k tělu,
s podsadou.
Barva:
Žíhaná nebo všechny odstíny
plavé. Plaví jedinci mohou mít
černé stínování. Také modře
žíhaná a izabelová (modro-
plavá). S maskou nebo bez ní.
Bílé znaky jsou povoleny na
následujících místech:
spodní čelist, hrdlo, předhrudí,
břicho a spodní část končetin,
kde bílá barva nesmí směrem
vzhůru přesahovat zápěstí
nebo polovinu nártů.
VÝŠKA
A HMOTNOST:
Výška
v kohoutku:
Psi: 58 - 61 cm
(2 cm tolerance). Feny:
55 - 58 cm (2 cm tolerance).
Hmotnost:
Psi: 38 – 45 kg.
Feny: 33 – 40
kg.
VADY:
Jakákoliv odchylka
od výše uvedených znaků má
být považována za vadu a vážnost,
s níž je vada posuzována, má
být v přímém poměru k jejímu
stupni a jejímu vlivu na zdraví
a pohodu psa.
- Pysky v koutcích příliš
svěšené.
- Přehnaný lalok.
- Příliš vystupující
líce.
VÁŽNÉ
VADY:
- Bílé znaky s
výjimkou těch, které jsou
uvedeny ve standardu.
- Zřetelné odchylky od důležitých
proporcí.
- Absence pohlavního
dimorfismu.
- Výška pod nebo nad
stanovené hranice (vč.
tolerance).
- Horní linie
klesající k zádi.
VYLUČUJÍCÍ
VADY:
- Agresivita
nebo přílišná plachost.
- Každý jedinec jasně
vykazující fyzické nebo
psychické abnormality musí být
diskvalifikován.
- Zjevný nedostatek
typu.
- Předkus.
- Podkus.
- Nepigmentovaná
nosní houba.
- Dlouhá srst.
- Dědičně podmíněná
hnědá (čokoládová) barva
srsti v plavé či žíhané, s
hnědým nosem a pysky a světlýma
očima.
- Jiná barva než
uvedená ve standardu.
Pozn.:
- Psi (samci) musí mít dvě
normálně vyvinutá varlata, plně
sestouplá v šourku.
- Pouze funkčně a klinicky
zdraví jedinci se znaky
typickými pro plemeno mohou být
použiti v chovu.
|