Standard
FCI č. 91 / 15.10.1984 Země
původu: Španělsko
Název
plemene:
Španělský mastin (Mastin
espanol), užívá se i název
Mastin z Leonu (Mastin leones),
Mastin Estremadury (Mastin
Extremeno), Mastin Manchy (Mastin
Manchego)
Rozšíření:
Celé Španělsko, zvláště
hory a náhorní roviny
provincií Asturie a Leon,
Kantabrijského pohoří,
Estremadury, a všeobecně
náhorní plošiny a oblasti s
rozšířeným volným chovem
ovcí, s výjimkou Pyrenejí v
oblasti Aragonu a Navarry a
oblasti Monegros, kde je
rozšířen pyrenejský mastin
I.
VZHLED A POVAHA
1. Celkový
popis: španělský
mastin je velký, těžký,
vyváženě stavěný pes
mimořádných proporcí, velmi
silný a svalnatý, s kompaktní
kostrou, velkou hlavou a
polodlouhým osrstěním Z
milého a něžného společníka
se ve vztahu k nepřátelským
šelmám a
cizím osobám staví uzavřeně
až nepřátelsky, zvláště
používá-li se jako strážce a
ochránce pozemků a stád. Jeho
štěkot je drsný, hluboký a
těžký a vzhledem k jeho síle
nezaměnitelný. Jedná se o
mimořádně inteligentního a
současně krásného psa; obě
vlastnosti vyjadřuje jeho
výraz. Chováním se projevuje
jako sebevědomý pes, který
používá svoji sílu
přiměřeně, neboť si své
mimořádné síly je dobře
vědom.
2. Kohoutková výška:
nahoru neomezená, přičemž se
dává přednost větším
harmonicky stavěným
exemplářům.
Minimální výška: psi 77 cm,
feny 72 cm.
Je třeba říci, že psi obvykle
tyto minimální výšky silně
překračují, takže psi
běžně přesahují 80 cm a feny
75 cm.
3. Trup: ne zcela
kvadratický, takže délka trupu
překračuje kohoutkovou
výšku. Požadovaným cílem je
funkční harmonie proporcí v
klidu i v pohybu. Použití:
ochrana a strážení. Přehnaně
bázlivé, zbabělé,
nevyrovnané nebo naopak
agresivní psy je třeba
vyloučit z chovu. Tato rasa je
pevně spjata s volným chovem
ovcí především merino, které
provázel již v dobách
středověkých svazů chovatelů
ovcí (Mesta) a které bránil
proti vlkům a jiným
loupeživým šelmám všude, kam
stáda táhla nebo se zdržovala
na pastvě. I dnes doprovází
tato rasa stáda ve volném chovu
na pochodu i na domácích
pastvinách. Vedle toho se dnes
tito psi drží k ochraně,
hlídání a obraně pozemků,
osob a venkovských usedlostí.
II.
HLAVA
1. Celkový popis:
velká, silná, tvaru tupého
jehlanu se širokou základnou.
Poměr délky mozkovny k
délce tlamy je 6:4. Při pohledu
shora je celkový vzhled tlamy a
lebky kvadratický a
stejnoměrný bez výrazného
přechodu od tlamy ke spánkům.
Přiměřeně divergující linie
tlamy a lebky (rozbíhající
se).
2. Lebka:
široká, silná, při pohledu z
boku trochu klenutá, širší
než delší. Výrazný týlní
hrbol.
3. Stop: lehce,
málo vyjádřený
4. Tlama: při
pohledu z profilu rovná. Při
pohledu zezadu téměř
čtvercová, ke špičce nosu se
přes i nadále impozantní
šířku mírně zužuje. V
žádném případě není
špičatá.
5. Nosní houba:
černá, vlhká, velká a
široká
6. Pysky: horní
dobře překrývají spodní;
dolní pysk má stejně jako
koutek tlamy okraj sliznice
zubatý. Sliznice musí být
černé.
7. Zuby: bílé,
silné a zdravé. Velké,
špičaté a dobře zapadající
špičáky. Silné a mohutné
moláry (stoličky). Řezáky
spíše malé, nůžkový skus.
Plný počet premolárů
(třeňových zubů)
8. Oči: v
poměru k velikosti lebky malé,
tvaru mandle, přednost mají
tmavé, barvy lískových
oříšků. Pozorný, mírný a
inteligentní pohled vůči
známým, velmi ostrý pohled na
cizí
9. Oční víčka: silná,
černě zbarvená. Dolní víčko
nechává viditelný kousek
spojivky.
10. Uši:
středně velké, visící,
trojúhelníkové, hladké.
Nasazeny nad linií očí. V
klidu visí a dobře přiléhají
k líci, aniž by se příliš
tiskly k lebce. Při vzrušení
odstávají od tváře, v
zadní části horní třetiny
mírně vztyčené.
Nekupírované.
11. Řasy: černé
stejně jako černé chlupy
obočí
III.
KRK
Ve tvaru kužele, široký,
silný, dobře osvalený,
pohyblivý. Silná volná kůže.
Silně vyvinutý dvojitý lalok
IV.
TRUP
1. Celkový
dojem: pravoúhlý.
Silný a robustní, vykazuje
enormní sílu, je ale pohyblivý
a pružný
2. Kohoutek: vyjádřený
3. Hřbet: silný,
dobře osvalený. Žebra s
velkými mezižeberními
mezerami, dobře klenutá, ne
plochá. Poměr kohoutková
výška - minimální obvod
hrudníku je zhruba 3:4. Bedra
dlouhá, široká a silná, ke
slabinám se zužují.
4. Záď: široká
a silná. K horizontále a linii
hřbetu skloněná cca 45°.
Výška jako v kohoutku.
5. Linie hřbetu:
rovná, vodorovná i v pohybu
6. Hruď: široká,
hluboká, dobře osvalená,
mohutná. Vyjádřená prsní
kost.
7. Břicho a slabiny: břicho
jen málo vtažené, široké
slabiny, kůže na slabinách
stažená dolů
V.
OCAS
V nasazení velmi silný, není
nasazen ani příliš vysoko, ani
příliš dole. Silný, ohebný a
s delším osrstěním než
ostatní části těla. V klidu
nesen dole, lehce se dotýká
hlezen, v poslední čtvrtině
někdy ohnutý. V pohybu a při
vzrušení nese pes ocas jako
šavli, na konci zatočený, ale
nikdy zcela vytočený nahoru
nebo ležící na zádi
VI.
HRUDNÍ KONČETINY
1. Celkový dojem:
zcela svislé. Rovné a při
pohledu zpředu rovnoběžné.
Předloktí třikrát delší
než nadprstí. Silné kosti se
silným nadprstím.
2. Plece: šikmé,
dobře osvalené, delší než
předloktí.
3. Úhel lopatka-pažní
kost: cca 100°
4. Úhel pažní
kost-předloktí: cca
125°
5. Nadprstí: při
pohledu z boku téměř rovné.
Prakticky je pokračováním
předloktí. Silné kosti.
6. Tlapy: kočičí
tlapka, uzavřená, silné prsty,
vysoké a dobře klenuté. Drápy
a polštářky robustní a
tvrdé. Přiměřeně vyvinutá
kůže mezi prsty
VII.
PÁNEVNÍ KONČETINA
1. Celkový dojem:
silné, dobře osvalené. Při
pohledu ze strany přiměřeně
úhlené. Při pohledu zpředu a
ze strany svislé; hlezna rovná,
uzpůsobená k tomu, aby psovi
poskytovala lehkost, mrštnost a
eleganci při dostatečném
pohybu
2. Stehno: silné
a dobře osvalené
3. Úhel pánev-stehno: cca
100°
4. Podkolení: dlouhé
kosti, dobře osvalené, silné
kosti
5. Úhel
stehno-podkolení: cca
120°
6. Hlezna: vyjádřená
s dobře definovanou patou
7. Úhel hlezna: otevřený,
cca 130°
8. Tlapy: kočičí
tlapky, téměř oválné.
Jednoduché nebo dvojité
paspárky, které se mohou
amputovat
VIII.
POHYB
Především klus, harmonický,
silný a rovný. Žádný
mimochod.
IX.
KŮŽE
Elastická, silná, bohatá,
růžová s tmavou pigmentací.
Všechny sliznice černé.
X.
OSRSTĚNÍ
Silné, husté, hrubé,
polodlouhé, hladké na celém
těle až po prsty nohou.
Odlišují se dva druhy srsti;
krycí srst na hřbetě a srst,
která kryje žebra a chrání
slabiny. Na končetinách
poněkud kratší a na ocase
poněkud delší a
hedvábnější
XI.
BARVY
Rozdílné, přičemž
jednobarevnosti - žlutá, lví
barva, červená, černá, vlčí
šeď a jelení červeň - se
dává přednost. I kombinované
barvy jako žíhání, s bílým
límcem nebo skvrnité.
XII.
C H Y B Y
1. Lehké: lehce
oblá hlava při pohledu z
profilu. Chybějící jeden
premolár, klešťový skus.
Slabý, v pohybu měkký a
zvlněný hřbet. Poněkud
slabší nadprstí a předloktí.
Lehká bázlivost.
2. Těžké
(vylučují zadání známky
"výborný"):
špičatá tlama. Mírný
předkus. Ztráta více
premolárů nebo špičáků,
která nevznikla úrazem.
Klesající hřbet. Silná
přestavěnost. Slabé nebo
křivé postavení končetin. V
pohybu velmi volné lokty.
Kravský postoj v klidu a v
pohybu. Zvlněná, rozcuchaná
nebo příliš dlouhá srst.
Kupírované uši nebo ocas.
Přílišná ektropie nebo
entropie. Nevyrovnaná povaha,
přehnaná bázlivost nebo
agresivita. Slabý, lymfatický
vzhled. Ocas nesený položený
na hřbetu.
3. Vady vylučující z
chovu: hrbatý nos.
Jakýkoliv stupeň podkusu.
Přehnaný předkus. Nedostatky v
pigmentaci nosní houby a sliznic
provázené světlým okem.
Monorchismus a kryptorchismus
Pozn:
Všichni psi musí mít
dvě viditelně normálně
vyvinutá varlata zcela uložená
v šourku.
|