Standard
FCI č. 197 27.11.1989 ZEMĚ
PŮVODU: Itálie
POUŽITÍ: pes
ochranný, hlídací
KLASIFIKACE FCI: skupina
II - Pinčové, knírači,
molossové, švýcarští
salašničtí psi, část 2.1
(molossové
dogovití)
Bez zkoušky z výkonu
KRÁTCE
Z HISTORIE:
Neapolský mastin je
potomkem velkého římského
molosského psa, kterého popsal
Culumella (1. stol.) ve svém
díle De Re Rustica. Římské
legie, po jejichž boku bojoval,
jej rozšířili po celé
Evropě. V ostatních evropských
zemích se stal základem pro
vznik mnoha dogovitých plemen. V
usedlostech na úpatí Vesuvu a
všeobecně v okolí Neapole
přežíval po mnoho staletí.
Díky obětavosti a tvrdohlavosti
skupiny kynologů započala roku
1947 opět jeho cílená
plemenitba.
CELKOVÝ
VZHLED PSA:
Těžký, mohutný,
podsaditý a velký pes, jehož
délka trupu přesahuje
kohoutkovou výšku.
DŮLEŽITÉ
PROPORCE:
Délka trupu přesahuje
kohoutkovou výšku o 10%. Délka
hlavy odpovídá 3/10 výšky v
kohoutku. Poměr lebka:tlama
odpovídá 2:1
CHOVÁNÍ
A CHARAKTER:
Povaha silná,
věrná, není bezdůvodně
agresivní, nekouše
bezdůvodně, je obráncem osob a
majetku, je stále bdělý,
inteligentní, ušlechtilý a
majestátní
HLAVA:
Lebka masivní, v lících
široká, její celková délka
dosahuje cca 3/10 kohoutkové
výšky. Kůže bohatá s
vráskami a záhyby, z nichž
nejtypičtější a
nejzřetelnější vychází z
vnějšího koutku oka a
probíhá až ke koutku tlamy.
Horní linie lebky a tlamy jsou
paralelní. 
Lebeční část:
Lebka je široká, plochá
zvláště mezi ušima a při
pohledu zpředu lehce vypouklá v
přední části. Šířka mezi
oběma jařmovými oblouky
přesahuje polovinu celkové
délky hlavy. Jařmové oblouky
jsou výrazné, avšak s
plochými svaly. Nadočnicové
oblouky jsou vyvinuté, lebeční
šev na čele patrný, týlní
hrbol jen lehce naznačený.
Stop: dobře
vyjádřen
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Čenich: Ve stejné
linii jako hřbet nosu a nesmí
přečnívat přes přední
vertikální linii pysků, musí
být objemný s velkými a dobře
otevřenými nosními otvory.
Jeho pigmentace odpovídá
celkovému zbarvení psa, tj.
černý čenich u černých
jedinců, tmavý u ostatních
barev a hnědý u mahagonových.
Tlama: je velmi
široká a hluboká, její dílka
odpovídá délce hřbetu nosu a
rovná se 1/3 celkové délky
hlavy. Boční linie jsou
paralelní, takže dávají
tlamě při pohledu zpředu
kvadratický tvar.
Pysky: těžké,
masité a silné. Horní pysky
při pohledu zpředu tvoří
obrácené písmeno
"V". Spodní linie
tlamy je z boku tvořena horními
pysky. Jejich nejnižší bod je
koutek s viditelnou sliznicí na
kolmici spuštěné z vnějšího
koutku oka.
Čelist: silná
a robustní se silnými kostmi,
se zubními oblouky dobře na
sebe dosedajícími. Čelist
musí být široká.
Zuby: bílé,
stejnoměrně vyvinuté,
pravidelně řazené, v plném
počtu. Nůžkový skus, tzn.
řezáky horní čelisti se lehce
dotýkají svojí zadní částí
přední části řezáků dolní
čelisti a v čelisti jsou
usazeny kolmo, nebo klešťový
skus, tzn. horní řezáky se
svými vrcholy dotýkají
dolních řezáků.
Oči: jsou
posazeny daleko od sebe, hledí
dopředu a jsou na stejné
úrovni. Oči jsou téměř
kulaté. Oční bulvy lehce
uloženy. Ve srovnání s barvou
srsti je duhovka tmavší, ovšem
u světlejších odstínů barvy
srsti může být i duhovka
světlejší.
Uši: v poměru
k velikosti psa malé,
trojúhelníkové, ploše
přiléhají k lícím a jsou
nasazené nad jařmovými
oblouky. Jsou-li kupírované,
tvoří téměř rovnoramenný
trojúhelník.
KRK:
Profil:
horní linie lehce klenutá.
Tvar: tvar
komolého kužele, dobře
osvalený. Jeho obvod v polovině
jeho délky odpovídá zhruba
8/10 kohoutkové výšky.
Kůže: spodní
strana hrdla je bohatá na volnou
kůži, která tvoří dvojitý,
dobře rozdělený, ale ne
příliš malý lalok. Začíná
ve výši čelistí a
nepřesahuje přes střed krku.
TRUP:
Délka trupu je o
10% větší, než kohoutková
výška
Horní linie:
horní linie hřbetu je rovná;
kohoutek je široký, dlouhý a
nepříli š
výrazný.
Hřbet:
Široký, dlouhý cca 1/3
kohoutkové výšky. Musí dobře
přecházet do bederní partie,
která musí být dobře
osvalená a široká.
Hrudník:
prostorný, s dlouhými, dobře
klenutými žebry. Obvod
hrudníku přesahuje kohoutkovou
výšku asi o 1/4.
Záď: široká,
silná, svalnatá. Její sklon
vzhledem k horizontále
odpovídá (měřeno na pánevní
kosti) zhruba 30o. Její délka
odpovídá 3/10 kohoutkové
výšky. Kyčle vystupují tak,
že dosahují zhruba k horní
linii beder.
Hruď: široká, prostorná, s
hrudními svaly dobře
vyvinutými. Její šířka je v
přímém vztahu se šířkou
hrudníku a dosahuje 40-45%
kohoutkové výšky. Vrchol
hrudní kosti leží na úrovni
vrcholu ramenního kloubu.
OCAS:
Široký a tlustý v
nasazení; je silný a ke konci
se lehce zužuje. Jeho délka
dosahuje k hleznu, ale obvykle se
kupíruje asi na 2/3 své délky.
V klidu je nesen svěšený jako
šavle, v pohybu se zvedne
vodorovně nebo lehce nad
úroveň hřbetu.
HRUDNÍ
KONČETINY:
Celkově při
pohledu z profilu i zepředu jsou
svislé se silnými kostmi
odpovídajícími stavbě těla.
Plece: délka
odpovídá asi 3/10 kohoutkové
výšky se sklonem 50-60o k
vodorovné ose. Osvalení je
dobře vyvinuté s dlouhými
zřetelně oddělenými svaly.
Úhel ramenního kloubu je
105-115°.
Nadloktí: jeho
délka je asi 30% kohoutkové
výšky. Jeho sklon je cca
55-60° k horizontále a je
bohatě osvaleno.
Lokty: pokryté
bohatou volnou kůží, nejsou
příliš pevně přimknuty ke
stěně hrudníku.
Předloktí:
jeho délka se téměř rovná
délce nadloktí. Je zcela
svislé se silnými kostmi a je
opatřeno suchým dobře
vyvinutým osvalením
Zápěstí:
velmi široké, suché a bez
otoků nebo zesílení;
prodlužuje svislou linii
předloktí.
Nadprstí: je
ploché a prodlužuje svislou
linii předloktí. Jeho sklon
kupředu k podložce je cca
70-75°. Jeho délka odpovídá
zhruba 1/6 délky končetiny od
země až k lokti
Tlapa: kulatá a
velká s klenutými a dobře
uzavřenými prsty. Polštářky
jsou suché, tvrdé a dobře
pigmentované. Drápy silné,
zahnuté a tmavé.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkově musí být
silné a robustní, v rovnováze
s velikostí psa a takové, aby
zaručovaly vydatný pohyb
kupředu.
Stehno: je
dlouhé cca 1/3 kohoutkové
výšky a se sklonem k
horizontále cca 60° . Je
široké se silnými, plasticky
vystupujícími, ale jasně mezi
sebou oddělenými svaly. Stehno
a pánev svírají úhel cca
90°.
Lýtko: o
poněkud kratší než stehno,
sklon 50-55°. Silně vyvinuté
kosti jsou opatřeny dobře
viditelným osvalením..
Koleno: úhel
mezi stehnem a holení je cca 110
až 115°.
Hlezno: vzhledem
k délce lýtka velmi dlouhé,
jeho délka odpovídá zhruba
2,5/10 kohoutkové výšky.
Hlezno tvoří úhel 140 až
145°.
Nadprstí:
robustní a suché, téměř
válcového tvaru; zcela svislé.
Délka odpovídá zhruba 1/4
kohoutkové výšky .
Případné paspárky se musí
odstranit.
Tlapa: menší
než u hrudní končetiny,
kulatá s dobře uzavřenými
prsty. Polštářky suché a
tvrdé, pigmentované. Drápy
silné, zahnuté a tmavé.
POHYB:
Představuje jeden z typických
znaků plemene. Při kroku se
podobá kočkovitým šelmám
jako u lva, pohyb je pomalý a
připomíná medvěda. Při klusu
je typický silný odraz vzadu a
prostorný pohyb vpředu. Pes
cválá jen zřídka. Obvyklý
druh pohybu je krok a klus.
Toleruje se mimochod.
KŮŽE:
Silná, volná a bohatá po
celém těle, především na
hlavě, kde tvoří četné
záhyby a vrásky, a na spodní
straně krku, kde tvoří
dvojitý lalok.
OSRSTĚNÍ:
Vlastnosti srsti:
srst lesklá, tvrdá a hrubá,
hustá, všude stejné délky a
stejnoměrně hladce
přiléhající, tenká a
nejvýše 1.5 cm dlouhá. Nesmí
mít žádný náznak praporců.
Barva: přednost
se dává: šedé, olověné a
černé, ale také hnědá,
plavá a sytě žlutá (jelení
červeň), někdy s malými
bílými skvrnami na hrudi a
špičkách prstů. Jakákoliv
barva může být žíhána.
Barevné odstíny oříškově
hnědá, holubí šedá a
špinavě žlutá se tolerují.
VÝŠKA
A VÁHA
Kohoutková výška:
psi 65 - 75 cm; feny 60
- 68 cm
Přijatelná tolerance nahoru i
dolů 2 cm.
Váha: psi 60 -
70 kg; feny 50 - 60 kg VADY:
Každá odchylka od výše
uvedených bodů se musí
posuzovat jako vada, jejíž
hodnocení musí být v přesném
poměru se stupněm odchylky.
TĚŽKÉ
VADY:
Vyslovený předkus,
ocas stočený jako chobot;
velikost mimo uvedené meze.
DISKVALIFIKUJÍCI
VADY:
Podkus; vyslovená
sbíhavost a rozbíhavost linie
lebky a tlamy; nosní hřbet
vydutý nebo vypouklý nebo
silně zkrácený; celková
depigmentace čenichu;
oboustranná naprostá
depigmentace očních víček;
oči různých barev; šilhavost;
absence vrásek, záhybů nebo
laloku; ztráta ocasu nebo
přílišné zkrácení,
zalomení či znetvoření ocasu
bez ohledu na to, zda se
jedná o vadu vrozenou nebo
získanou; velmi rozšířené
bílé skvrny; bílé znaky na
hlavě.
Pozn:
psi musí mít dvě viditelně
normálně vyvinutá varlata
zcela spuštěná v šourku
|