MOLOSS CLUB CZ

PŘEKLAD: Dr. J.-M.Paschoud a paní R. Binder

ZEMĚ PŮVODU:  Portugalsko
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU:  20.12.1966
POUŽITÍ:   Estrelský pastevecký pes je nerozlučným společníkem pastevce a spolehlivým hlídačem stád, která neústupně brání proti vlkům a zlodějům dobytka. Je rovněž vynikajícím hlídačem pro hlídání domu a majetku, má vysoce ceněné vlastnosti vynikajícího obranáře a používá se dokonce i jako znamenitý tažný pes.
KLASIFIKACE FCI: Skupina II - pinčové a knírači, molossové, švýcarští horští a salašničtí psi. Podskupina 2.2 - psi molosského typu, horští psi
Bez zkoušek z výkonu.  

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Tento horský pes se chová již po dlouhá léta v okolí pohoří Serra da Estrela (pohoří v severním Portugalsku). Skutečný původ tohoto plemene se však ztrácí v šeré a dávné minulosti. Jisté je, že jde o jedno z nejstarších plemen Iberského poloostrova. S těmito psy se setkáváme na svazích prvních předhůří až po nejvyšší horské pastviny (i ve výškách více než 2000 m nad mořem), a to především v létě, kdy po tání na horských pastvinách vyrazí tráva a pastevci vyhánějí do hor stáda, zatímco v níže položených oblastech trávu vysuší na troud přílišné horko. Tito psi provázejí stáda, ostražitě je hlídají a brání proti divoké zvěři, jež zneklidňuje okolí. Psy tohoto plemene nacházíme roztroušené také na dalších místech krajiny – zvláště uprostřed země, kam se dovážejí štěňata z oblastí estrelských hor, nebo kde je chovají chovatelé pocházející z pohoří Serra da Estrela.  

CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT (POVAHA): Estrelský pastevecký pes je charakteristický živým pohybem a impozantním vystupováním. Jeho pohled je bystrý, klidný a výrazný. Jeho sebejisté a někdy až hrozivé chování vůči cizím nabádá k opatrnosti; jinak je vůči svému pánovi, pastevci, až pozoruhodně poslušný.  

CELKOVÝ VZHLED: Estrelský pastevecký pes je psem molosského typu, svým vzhledem připomíná mastifa, s konvexními liniemi z profilu, kompaktní a rustikální. Je harmonicky stavěný a morfologicky dokonale utvářený; vyslovená vyváženost celého vzhledu vypovídá o dlouholeté minulosti čistokrevného chovu s hlubokými místními kořeny.  

HLAVA:
Silná, velká, s dobře vyvinutými čelistmi. Hlava je podlouhlá a lehce konvexní, dobře nasazená a co do velikosti v dobrém poměru s trupem stejně jako mozkovna je v dobrém poměru s obličejovou částí lebky, což přispívá k harmonii celku. Hladká kůže na lebce a lících.  
MOZKOVNA:
Lebka: Čelo a mozkovna dobře vyvinuté, zaoblené a z profilu konvexní. Týlní hrbol nenápadný.
Stop: Málo vyjádřen; zhruba ve stejné vzdálenosti od čenichu a týlního hrbolu.  
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Čenich: Vždy tmavší než srst, přednostně černý. Nozdry směřují dopředu, jsou široké a dobře otevřené.
Hřbet nosu: Směrem k čenichu se zužuje, ale není špičatý; po většinu délky rovný, na konci lehce konvexní (náznak orlího nosu).
Tlama: S jasnými obrysy; pysky jsou velké, nejsou silné, nejsou převislé, dobře přiléhají. Sliznice tlamy a patra a také okraje pysků jsou sytě černě pigmentovány.
Oči: Vodorovně posazené, uložené na stejné výšce s očnicí, oválného tvaru, střední velikosti, symetrické, dobře otevřené; výraz je klidný a bystrý; přednostně barvy tmavého jantaru; oční víčka těsně přiléhají a jejich okraje jsou černě zbarvené; obočí přiměřeně vyjádřené.
Uši: V poměru k celku malé (11 cm délky na 10 cm šířky), tenké, trojúhelníkové, na špičce zaoblené; ucho je visící; nasazeno středně vysoko a šikmo směrem dozadu; těsně přiléhá k hlavě; u základny je vidět kousek vnitřní strany ucha. Kupírované uši jsou přípustné, ale přednost se dává přirozenému uchu.   KRK: Rovný, krátký a silný; dobře vsazený mezi plece; s nepříliš bohatým osrstěním na hrdle.  

TRUP:
Horní linie: Hřbet téměř vodorovný, přednostně krátký; bedra široká, krátká, dobře osvalená a dobře nasazená k zádi, jež je šikmá a lehce spadá.
Hrudník: Dobře zaoblený, aniž by byl válcovitý, široký, dlouhý a hluboký,
Spodní linie: břicho není příliš silné, je v dobrém poměru s celkem, dobře splývá s ostatními partiemi těla; spodní linie by měla pomalu stoupat od hrudní kosti až ke slabině.
Ocas: Není kupírovaný, je dlouhý, v klidu v postoji dosahuje až k hleznu; silný, ve tvaru zakřivené šavle, nasazen středně vysoko, dobře osrstěný, u dlouhosrsté variety tvoří vlajku, s háčkem na konci. Je nesen pod vodorovnou linií; je-li pes v klidu, spadá přirozeně mezi stehna; je-li pes vzrušen nebo v pohybu, je ocas nesen nad vodorovnou linií, zahnutý směrem vzhůru, směřuje dopředu, do strany, nebo dolů.  

HRUDNÍ A PÁNEVNÍ KONČETINY
Stojí-li pes normálně, absolutně svislé; průřez předloktí a holeně je téměř válcový. Klouby silné se středním zaúhlením, což umožňuje volný pohyb psa. Hlezno trochu níže posazeno, se středním zaúhlením a ve správném postavení pod rovnou holení.
TLAPY: Odpovídají velikosti psa, dobré stavby, nejsou ani příliš kulaté, ani příliš dlouhé; jsou přechodem mezi kočičí a zaječí tlapkou, prsty nikdy nejsou roztažené. Prsty silné a těsně přiléhající; prostory mezi prsty a mezi polštářky jsou bohatě osrstěné. Polštářky tlap velké a tvrdé. Drápy jsou tmavě zbarvené, přednostně černé, a dobře vyvinuté. Psi mohou mít jednoduché nebo dvojité paspárky.  

CHODY: Pohyb normální, volný.  

OSRSTĚNÍ
Vlastnosti srsti: Silná, poněkud hrubá srst ale bez přehnané tvrdosti, podobá se kozí srsti; hladká nebo lehce zvlněná srst, téměř na celém těle dobře přiléhající; velmi bohaté osrstění dlouhosrsté k krátkosrsté variety. Za normálních okolností je srst na různých místech těla různě dlouhá: na končetinách, pod lokty a pod hlezny a také na hlavě je srst kratší a hustší; na uších se srst od nasazení ucha k jeho špičce zkracuje, současně je také jemnější a měkčí; na ocasu je srst delší – u dlouhosrsté variety je ocas porostlý hustou a silnou srstí a tvoří vlajku; srst je delší také kolem krku a na hrdle je huňatá; zvláště u dlouhosrsté variety jsou stehna a zadní část hrudních končetin s bohatými praporci. Podsada je jemná, hustá a odstávající; u kořínků je podsada propletena s hrubšími vlasy v srsti. Za normálních okolností je podsada, jež se vyskytuje v hojné míře především u dlouhosrsté variety, světlejší než krycí srst.
Barva srsti: Jediné přípustné barvy jsou: všechny odstíny plavé, vlkošedé a žluté, jednobarevné nebo s bílými znaky.  

VELIKOST:
Kohoutková výška psi: 65 až 72 cm
Kohoutková výška feny: 62 až 68 cm  

ROZMĚRY A HMOTNOST PSA:

VADY: Všechny odchylky od výše uvedených bodů se považují za vadu a její hodnocení by mělo být v přísném poměru se stupněm odchylky.
Hlava:  Příliš štíhlá, příliš dlouhá nebo špičatá
Čenich: Velmi světle zbarvený nebo viditelně skvrnitý
Skus: Předkus nebo podkus
Oči: Skleněné, oči různé velikosti
Uši: špatně nasazené, velmi velké, masové nebo okrouhlé.
Ocas: kupírovaný, vrozené deformace ocasu, vrozená ztráta ocasu.
Osrstění: albinismus; vlastnosti srsti neodpovídající standardu
Nadváha
Velikost: nadměrná velikost (gigantismus) nebo nedostatečná velikost (nanismus); tolerance 4 cm je přípustná.  

Pozn.: Psi musí mít očividně normálně vyvinutá varlata zcela uložená v šourku.